klenotník
Tchèque
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | klenotník | klenotníci |
| Génitif | klenotníka | klenotníků |
| Datif | klenotníku ou klenotníkovi |
klenotníkům |
| Accusatif | klenotníka | klenotníky |
| Vocatif | klenotníku | klenotníci |
| Locatif | klenotníku ou klenotníkovi |
klenotnících |
| Instrumental | klenotníkem | klenotníky |
klenotník \klɛnɔtɲiːk\ masculin animé (pour une femme, on dit : klenotnice)
Dérivés
- klenotnický
- klenotnictví
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.