krása

Voir aussi : krasa

Slovaque

Étymologie

Du vieux slave краса, krasa.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif krása krásy
Génitif krásy krás
Datif kráse krásam
Accusatif krásu krásy
Locatif kráse krásach
Instrumental krásou krásami

krása \ˈkraː.sa\ féminin

  1. Beauté.

Dérivés

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave краса, krasa apparenté à křesat.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif krása krásy
Génitif krásy krás
Datif kráse krásám
Accusatif krásu krásy
Vocatif kráso krásy
Locatif kráse krásách
Instrumental krásou krásami

krása \ˈkraː.sa\ féminin (pour un homme, on dit : krasavec)

  1. Beauté, ce qui est beau.
    • A co krásy v jemné duši české dřímá,

      životem se jeví, srdce čilé jímá,

      kouzlí ráje živé na zemi,

      a tu barev čary, tamo písní zvuky,

      zde zas květy, plody blahotvorné ruky

      v ideálů poutá zájemy:

      kde vzít barev, bych vše líčil vděky tvoje,

      Bohem daná, vlasti drahá, máti moje?!  (Václav Štulc, Krásy vlasti, 1892)

      Et tant de beauté [qui] somnole dans l'âme tchèque, etc.
  2. Beauté, celle qui est belle. En ce sens on dit plutôt kráska.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Dérivés

Voir aussi

  • krása sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.