louka

Voir aussi : Louka, lóųka

Breton

Étymologie

Étymologie manquante ou incomplète. Si vous la connaissez, vous pouvez l’ajouter en cliquant ici.

Nom commun

louka \Prononciation ?\ (genre à préciser : {{m}}, {{f}}, {{mf}}, {{n}} ?)

  1. Souillon, pouffiasse.

Références

  • Gilles Guilleron, Le petit livre des gros mots, Editions First-Gründ, 2007, page 33

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave, plus avant d'un radical qui l'apparente[1] au latin lucus.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif louka louky
Génitif louky louk
ou luk
Datif louce loukám
Accusatif louku louky
Vocatif louko louky
Locatif louce loukách
Instrumental loukou loukami

louka \Prononciation ?\ féminin

  1. Pré.
    • Kosení luk má význam zejména pro udržení nebo navrácení druhově pestré skladby rostlin a zamezení zarůstání luk náletovými dřevinami.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

Vocabulaire apparenté par le sens

Prononciation

Voir aussi

  • louka sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.