míza

Voir aussi : mizá, miza

Tchèque

Étymologie
Du vieux slave qui donne le slovaque miazga (sk) (« sève »), le sorabe mězga (« suc »), le polonais miazga (pl) (« cambium »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif míza mízy
Génitif mízy míz
Datif míze mízám
Accusatif mízu mízy
Vocatif mízo mízy
Locatif míze mízách
Instrumental mízou mízami

míza \miːza\ féminin

  1. (Anatomie) Lymphe.
    • Míza přichází do krve zvláštními cévami, tak zvanými střebavkami a nezáživné částky vyvrhují se z těla. — (Alois Pokorný, Dra A. Pokorného názorný přírodopis všech tří říší, p. 257)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  2. (Botanique) Sève.
    • Míza jarního času z navrtaného kmenu tekoucí (stává neb voda březová, březovice, březovník, čemeha), odporučovala se též dříve proti kamenu ledvinnému i močnímu a proti žloutenici. — (Vladislav Šír, Herbář, 1889, p. 27)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  3. (Sens figuré) Force vitale, souffle.
    • druhá míza, second souffle, renouveau des forces vitales.
    • Mladočešství (…) bylo útvarem podivuhodně spěšně na svět přišlým, čerpajícím svoji mízu z nechuti k Staročechům, šlechtě, vládě a klerikálům. — (Antonín Pravoslav Veselý, Omladina a pokrokové hnutí)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Dérivés
  • mízní

Références
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.