náčelník

Tchèque

Étymologie

Du polonais naczelnik chef, celui qui est à la tête, au front »)[1] apparenté à čelo front »), au slovène čelnik fronteau »).

Nom commun 1

Cas Singulier Pluriel
Nominatif náčelník náčelníci
Génitif náčelníka náčelní
Datif náčelníku
ou náčelníkovi
náčelníkům
Accusatif náčelníka náčelníky
Vocatif náčelníku náčelníci
Locatif náčelníku
ou náčelníkovi
náčelnících
Instrumental náčelníkem náčelníky

náčelník \naːt͡ʃɛlɲiːk\ masculin animé (pour une femme, on peut dire : náčelní, náčelnice)

  1. (Ethnologie) Chef tribal.
    • Indiánský náčelník.
      Chef indien.
  2. (Militaire) Chef, général en chef.
    • Náčelník generálního štábu.
      Général en chef de l’état-major.

Synonymes

Nom commun 2

Cas Singulier Pluriel
Nominatif náčelník náčelníky
Génitif náčelníku náčelní
Datif náčelníku náčelníkům
Accusatif náčelník náčelníky
Vocatif náčelníku náčelníky
Locatif náčelníku náčelnících
Instrumental náčelníkem náčelníky

náčelník \naːt͡ʃɛlɲiːk\ masculin inanimé

  1. (Habillement) Serre-tête, bandeau frontal, diadème.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Synonymes

Voir aussi

  • náčelník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.