obrubník

Tchèque

Étymologie

Dérivé de obrubeň margelle »), avec le suffixe -ík.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif obrubník obrubníky
Génitif obrubníku obrubní
Datif obrubníku obrubníkům
Accusatif obrubník obrubníky
Vocatif obrubníku obrubníky
Locatif obrubníku obrubnících
Instrumental obrubníkem obrubníky

obrubník \ɔbrʊbɲiːk\ masculin inanimé

  1. Bordure de trottoir.
    • Při průjezdu křižovatkou s kolejemi řidič služebního vozidla najel na obrubník a vozidlo poškodil.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Apparentés étymologiques

Voir aussi

  • obrubník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.