opovržení
Tchèque
Étymologie
- De opovrhnout (« rejeter, dédaigner ») voir vrhnout.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | opovržení | opovržení |
| Génitif | opovržení | opovržení |
| Datif | opovržení | opovržením |
| Accusatif | opovržení | opovržení |
| Vocatif | opovržení | opovržení |
| Locatif | opovržení | opovrženích |
| Instrumental | opovržením | opovrženími |
opovržení \ˈˀɔpɔvr̩ʒɛɲiː\ neutre
- Dédain, mépris.
Pan Römpler odchází; číšníci se na něj dívají s pohledem, v němž se mísí lhostejnost s trochou opovržení.
— (Viktor Dyk, Stud)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.