příkaz
Tchèque
Nom commun
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | příkaz | příkazy |
Génitif | příkazu | příkazů |
Datif | příkazu | příkazům |
Accusatif | příkaz | příkazy |
Vocatif | příkaze | příkazy |
Locatif | příkazu | příkazech |
Instrumental | příkazem | příkazy |
příkaz \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Ordre, commandement, oukaze.
výslovný příkaz.
- injonction, ordre exprès.
- Instruction, mandat.
Antonymes
Dérivés
- příkazce
- příkazový
Prononciation
- (Région à préciser) : écouter « příkaz [Prononciation ?] »
Voir aussi
- příkaz sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.