plácek

Voir aussi : placek, plaček

Tchèque

Étymologie

Dérivé de plac, avec le suffixe -ek.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif plácek plácky
Génitif plácku plác
Datif plácku pláckům
Accusatif plácek plácky
Vocatif plácku plácky
Locatif plácku pláccích
ou pláckách
Instrumental pláckem plácky

plácek \plaːt͡sɛk\ masculin inanimé

  1. (Familier) (Désuet) Place, endroit.
    • Ze zdejšího židovského hřbitova zbyl po druhé světové válce jen travnatý plácek.
      Du cimetière juif local, il n'est resté, après la Seconde Guerre mondiale qu'un endroit gazonné.
  2. (Urbanisme) Petite place.

Synonymes

Références

    Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.