puntík

Tchèque

Étymologie

Du latin punctum.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif puntík puntíky
Génitif puntíku puntí
Datif puntíku puntíkům
Accusatif puntík puntíky
Vocatif puntíku puntíky
Locatif puntíku puntících
Instrumental puntíkem puntíky

puntík \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Point.
    • na puntík.
      avec ponctualité.
    • Cílem hry je obklíčit svými puntíky co největší území, na kterém se nacházejí soupeřovy puntíky.  (Wikipedie, Židi)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Dérivés

Références

  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.