rozkol

Tchèque

Étymologie

Avec substitution de roz- pour рас-, ras-, du russe раскол, raskol fission, schisme ») ; apparenté à klát frapper »), úkol tâche »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif rozkol rozkoly
Génitif rozkolu rozkolů
Datif rozkolu rozkolům
Accusatif rozkol rozkoly
Vocatif rozkole rozkoly
Locatif rozkolu rozkolech
Instrumental rozkolem rozkoly

rozkol \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Discorde, schisme.
    • došlo k rozkolu v politické straně.
      Le parti politique a subi une scission.

Synonymes

Apparentés étymologiques

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.