símě

Variante archaïque de semeno, issu , du vieux slave сѣмѧ, sěmę.

símě \Prononciation ?\ neutre

1. Semence.
   • Potom řekl Bůh: Zploď země trávu, [a] bylinu vydávající símě, [a] strom plodný, nesoucí ovoce podlé pokolení svého, v němž by bylo símě jeho na zemi. A stalo se tak. — (Genesis, 1. 11.)

     Puis Dieu dit : « Que la terre fasse pousser du gazon des herbes portant semence, des arbres a fruit produisant, selon leur espèce, du fruit ayant en soi sa semence, sur la terre. » Et cela fut ainsi.

2. Semence, sperme.
   • Muž, z něhož by vyšlo símě scházení, zmyje vodou všecko tělo své, a bude nečistý až do večera. — (Leviticus, 15:16)

     L’homme qui aura un épanchement séminal baignera tout son corps dans l’eau, et sera impur jusqu’au soir.

3. (Sens figuré) Source, brandon.
   • símě nesvornosti.

     brandon de la discorde.

• sémě

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage