smyk

Polonais

Étymologie

Apparenté à mknąć, au tchèque smyk[1].

Nom commun

smyk \Prononciation ?\ masculin animé

  1. Enfant.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Synonymes

Apparentés étymologiques

Prononciation

Références

  1. « smyk », dans Aleksander Brückner, Słownik etymologiczny języka polskiego, 1927

Tchèque

Étymologie

Déverbal de smýkat trainer ») → voir mykat et smeknout.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif smyk smyky
Génitif smyku smy
Datif smyku smykům
Accusatif smyk smyky
Vocatif smyku smyky
Locatif smyku smycích
Instrumental smykem smyky

smyk \smɪk\ masculin inanimé

  1. Glissement, dérapage.
    • Vůz dostal smyk.
      la voiture a dérapé.
  2. (Agriculture) Niveleur.
    • Smyk je zemědělský nástroj sloužící ke smykování, vlečen za traktorem a jeho hlavní funkcí je urovnání povrchu ornice po orbě a vláčení a prokypření půdy.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

  • smykovat niveler »)

Apparentés étymologiques

Prononciation

  • Tchéquie : écouter « smyk [smɪk] »

Voir aussi

  • smyk sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.