světoobčan
Tchèque
Étymologie
- Composé de svět (« monde ») et de občan (« citoyen »), calque du mot grec qui donne kosmopolit et de l’allemand Weltbürger.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | světoobčan | světoobčani ou světoobčanové |
| Génitif | světoobčana | světoobčanů |
| Datif | světoobčanovi | světoobčanům |
| Accusatif | světoobčana | světoobčany |
| Vocatif | světoobčane | světoobčani ou světoobčanové |
| Locatif | světoobčanovi | světoobčanech |
| Instrumental | světoobčanem | světoobčany |
světoobčan \Prononciation ?\ masculin (pour une femme, on dit : světoobčanka)
- Citoyen du monde, personne cosmopolite.
středoevropský světoobčan.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Světoobčan se cítí příslušníkem celého lidstva, jež vlastně tvoří jednotu.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Dérivés
Voir aussi
- světoobčan sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.