výpad
Tchèque
Nom commun
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | výpad | výpady |
Génitif | výpadu | výpadů |
Datif | výpadu | výpadům |
Accusatif | výpad | výpady |
Vocatif | výpade | výpady |
Locatif | výpadu | výpadech |
Instrumental | výpadem | výpady |
výpad \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Sortie, attaque, raid.
Posádka císařská nemohouc v hořícím městě setrvati, učinila výpad, byla však vojskem markraběcím obklíčena a docela potřena.
— (Fridrich Vilém, Dějiny Těšínska, 1889)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- (Sport) Attaque, feinte (escrime).
- Sortie verbale, invective, diatribe.
slovní výpad.
- attaque verbale.
Synonymes
- výboj
- útok
Dérivés
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.