výtržník

Tchèque

Étymologie

Avec le sens de « coupé du monde, hors-la-loi », de vytrhnout (« arracher, extirper »), c'est proprement le dérivé en -ík d'un ancien adjectif výtržný[1] (« sectaire, hérétique »), dont dérive également výtržnost et régularisé en vytržený.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	výtržník	výtržníci
Génitif	výtržníka	výtržníků
Datif	výtržníku ou výtržníkovi	výtržníkům
Accusatif	výtržníka	výtržníky
Vocatif	výtržníku	výtržníci
Locatif	výtržníku ou výtržníkovi	výtržnících
Instrumental	výtržníkem	výtržníky

výtržník \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : výtržnice)

Voyou, fauteur de trouble.
- Několik výtržníků vzalo z vojenského auta stojícího před budovou kanystr s benzínem, další skupina výtržníků převrátila osobní vůz zn. Gaz stojící poblíž, obě vozidla polila benzínem a zapálila. — (Ministerstvo vnitra ČSR k událostem z 28. a 29. března (1969))
  La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

chuligán
neurvalec

Dérivés

výtržnický
výtržnictví

Apparentés étymologiques

výtržnost

Références

Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage

Výtržní klerikové vylučováni byli z kněžství. dans « Bachanti », Ottův slovník naučný.

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.

[1] Výtržní klerikové vylučováni byli z kněžství. dans « Bachanti », Ottův slovník naučný.