можновладець

Ukrainian

Etymology

From можновла́дний (možnovládnyj) +‎ -ець (-ecʹ).

Pronunciation

  • IPA(key): [mɔʒnɔu̯ˈɫadet͡sʲ]

Noun

можновла́дець • (možnovládecʹm pers (genitive можновла́дця, nominative plural можновла́дці, genitive plural можновла́дців, female equivalent можновла́дниця)

  1. magnate (person of rank)
    Synonym: вельмо́жа m (velʹmóža)
  2. ruler
    Synonym: прави́тель m (pravýtelʹ)
  3. (in the plural) authorities, the powerful

Declension

Declension of можновла́дець
(pers soft masc-form accent-a reduc)
singular plural
nominative можновла́дець
možnovládecʹ
можновла́дці
možnovládci
genitive можновла́дця
možnovládcja
можновла́дців
možnovládciv
dative можновла́дцеві, можновла́дцю
možnovládcevi, možnovládcju
можновла́дцям
možnovládcjam
accusative можновла́дця
možnovládcja
можновла́дців
možnovládciv
instrumental можновла́дцем
možnovládcem
можновла́дцями
možnovládcjamy
locative можновла́дцеві, можновла́дцю, можновла́дці
možnovládcevi, možnovládcju, možnovládci
можновла́дцях
možnovládcjax
vocative можновла́дцю
možnovládcju
можновла́дці
možnovládci
  • вла́да f (vláda)
  • можновла́дство n (možnovládstvo)

Further reading