brázdit

Inherited from Old Czech brázditi, from Proto-Slavic *borzditi. By surface analysis, brázda +‎ -it.

• IPA^(key): [ˈbraːzɟɪt]

brázdit impf

1. to plough, to furrow

   Synonyms: orat, rozrývat

   • 1888, Adolf Heyduk, “Horal”, in Obrázky:

     Pod strání jen tamo u vesničky dole brázdí horal pruty neplodného pole.

     Down the hillside near the village, a mountaineer is ploughing the strips of a barren field.

   • 1848, Josef Palacký, Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě:

     Rovina je brázděna hlubokými stržemi a řečišti.

     The plain is furrowed by deep ravines and riverbeds.

2. Used in brázdit si cestu

   Synonym: klestit/razit si cestu

   Babka si brázdila cestu sněhem. ― The old woman made her way through the snow.

3. (figuratively, with accusative object or adverbial) to move, to cruise

   Synonym: křižovat

   Ptactvo brázdilo vzduch/vzduchem. ― The birds flew through the air.

• “brázditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “brázditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “brázdit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
• “brázdit”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz