brousit
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech brúsiti, from Proto-Slavic *brusiti.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈbrou̯sɪt]
Verb
brousit impf (perfective obrousit)
Conjugation
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive brousit.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Derived terms
verbs
- nabrousit
- obrousit
- odbrousit
- přebrousit
- přibrousit
- sbrousit
- ubrousit
- vybrousit
- zabrousit
- zbrousit
Related terms
adjective
Further reading
- “brousiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “brousiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “brousit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
- “brousit”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz