zákon
See also: zakon
Czech
Etymology
Inherited from Old Czech zákon, from Proto-Slavic *zakonъ.
Pronunciation
- IPA(key): [ˈzaːkon]
Audio: (file)
Noun
zákon m inan
Declension
Declension of zákon (hard masculine inanimate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | zákon | zákony |
| genitive | zákona | zákonů |
| dative | zákonu | zákonům |
| accusative | zákon | zákony |
| vocative | zákone | zákony |
| locative | zákoně, zákonu | zákonech |
| instrumental | zákonem | zákony |
Derived terms
Related terms
Further reading
- “zákon”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zákon”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zákon”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025