čtivo
Tchèque
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | čtivo | čtiva |
| Génitif | čtiva | čtiv |
| Datif | čtivu | čtivům |
| Accusatif | čtivo | čtiva |
| Vocatif | čtivo | čtiva |
| Locatif | čtivě ou čtivu |
čtivech |
| Instrumental | čtivem | čtivy |
čtivo \ˈt͡ʃcɪvɔ\ neutre
- (Familier) Lecture
Nejradši četla několik knih současně. Když se jí detektivka zdála až moc napínavá, odložila ji a zklidnila nervy vážnějším čtivem. Věci příliš pozemské prokládala ezoterikou a z románů četla nejdřív poslední kapitolu — to se potom tolik nehltá.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- (Péjoratif) Navet, torchon, littérature inférieure
Apparentés étymologiques
- čtivý
- čtenář
- čtenost
- čtivost
Voir aussi
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.