řečnický

Tchèque

Étymologie

Composé de řeč, -ní et -cký.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif řečnický řečnická řečnické
vocatif řečnický řečnická řečnické
accusatif řečnického řečnický řečnickou řečnické
génitif řečnického řečnické řečnického
locatif řečnickém řečnické řečnickém
datif řečnickému řečnické řečnickému
instrumental řečnickým řečnickou řečnickým
pluriel nominatif řečničtí řečnické řečnická
vocatif řečničtí řečnické řečnická
accusatif řečnické řečnická
génitif řečnických
locatif řečnických
datif řečnickým
instrumental řečnickými

řečnický \ˈr̝ɛt͡ʃɲɪt͡skiː\ masculin

  1. Rhétorique, oratoire.
    • řečnická otázka, question rhétorique.
    • Za dobu, co jsem v Poslanecké sněmovně, od tohoto řečnického pultu takové hulvátství ještě nezaznělo.  (Respekt.cz)
      Depuis que je suis à l’Assemblée, je n’ai rien entendu de si vulgaire sortir du perchoir.
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.