řeckokatolický

Tchèque

Étymologie

Composé de řecký et de katolický.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif řeckokatolický řeckokatolická řeckokatolické
vocatif řeckokatolický řeckokatolická řeckokatolické
accusatif řeckokatolického řeckokatolický řeckokatolickou řeckokatolické
génitif řeckokatolického řeckokatolické řeckokatolického
locatif řeckokatolickém řeckokatolické řeckokatolickém
datif řeckokatolickému řeckokatolické řeckokatolickému
instrumental řeckokatolickým řeckokatolickou řeckokatolickým
pluriel nominatif řeckokatoličtí řeckokatolické řeckokatolická
vocatif řeckokatoličtí řeckokatolické řeckokatolická
accusatif řeckokatolické řeckokatolická
génitif řeckokatolických
locatif řeckokatolických
datif řeckokatolickým
instrumental řeckokatolickými

řeckokatolický \ˈr̝ɛt͡skokatolɪt͡skiː\

  1. (Religion) Grec-catholique.

Hyperonymes

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.