< Conjugaison:tchèque
Conjugaison:tchèque/věnčit
| Personne | Présent | Passé | Futur | Conditionnel | Impératif |
|---|---|---|---|---|---|
| já | věnčím | věnčil jsem masculin věnčila jsem féminin | budu věnčit | věnčil bych masculin věnčila bych féminin | — |
| ty | věnčíš | věnčil jsi masculin věnčils (Familier) masculin věnčila jsi féminin | budeš věnčit | věnčil bys masculin věnčila bys féminin | věnč |
| on ona ono |
věnčí | věnčil masculin věnčila féminin věnčilo neutre | bude věnčit | věnčil by masculin věnčila by féminin masculin věnčilo by neutre | — |
| my | věnčíme | věnčili jsme masculin věnčily jsme féminin | budeme věnčit | věnčili bychom masculin věnčily bychom féminin | věnčme |
| vy | věnčíte | věnčili jste masculin věnčily jste féminin | budete věnčit | věnčili byste masculin věnčily byste féminin | věnčte |
| oni ony ony |
věnčí | věnčili masculin věnčily féminin věnčila neutre | budou věnčit | věnčili by masculin věnčily by féminin věnčila by neutre | — |
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.