< Conjugaison:tchèque
Conjugaison:tchèque/zmoct
Les première et troisième personnes du singulier futur et font, de façon plus soutenue, zmohu et zmohou.
Personne | Présent | Passé | Futur | Conditionnel | Impératif |
---|---|---|---|---|---|
já | zmohl jsem masculin zmohla jsem féminin | zmůžu | zmohl bych masculin zmohla bych féminin | — | |
ty | zmohl jsi masculin zmohls (Familier) masculin zmohla jsi féminin | zmůžeš | zmohl bys masculin zmohla bys féminin | zmoz | |
on ona ono |
zmohl masculin zmohla féminin zmohlo neutre | zmůže | zmohl by masculin zmohla by féminin zmohlo by neutre | — | |
my | zmohli jsme masculin zmohly jsme féminin | zmůžeme | zmohli bychom masculin zmohly bychom féminin | zmozme | |
vy | zmohli jste masculin zmohly jste féminin | zmůžete | zmohli byste masculin zmohly byste féminin | zmozte | |
oni ony ony |
zmohli masculin zmohly féminin zmohla neutre | zmůžou | zmohli by masculin zmohly by féminin zmohla by neutre | — |
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.