ambivalentní
Tchèque
Étymologie
- Avec le suffixe -ní, de l’allemand ambivalent.
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | ambivalentní | |||
| vocatif | ambivalentní | ||||
| accusatif | ambivalentního | ambivalentní | |||
| génitif | ambivalentního | ambivalentní | ambivalentního | ||
| locatif | ambivalentním | ambivalentní | ambivalentním | ||
| datif | ambivalentnímu | ambivalentní | ambivalentnímu | ||
| instrumental | ambivalentním | ambivalentní | ambivalentním | ||
| pluriel | nominatif | ambivalentní | |||
| vocatif | ambivalentní | ||||
| accusatif | ambivalentní | ||||
| génitif | ambivalentních | ||||
| locatif | ambivalentních | ||||
| datif | ambivalentním | ||||
| instrumental | ambivalentními | ||||
ambivalentní \ˈambɪvalɛntɲiː\
- Ambivalent.
Hamletovo rozhodování "být, či nebýt" je klasickým příkladem ambivalence, v tomto případě ambivalentního postoje k životu.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Apparentés étymologiques
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.