břitký
Tchèque
Étymologie
- De břit (« le coupant, le tranchant »).
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif | břitký | břitká | břitké | |
vocatif | břitký | břitká | břitké | ||
accusatif | břitkého | břitký | břitkou | břitké | |
génitif | břitkého | břitké | břitkého | ||
locatif | břitkém | břitké | břitkém | ||
datif | břitkému | břitké | břitkému | ||
instrumental | břitkým | břitkou | břitkým | ||
pluriel | nominatif | břitcí | břitké | břitká | |
vocatif | břitcí | břitké | břitká | ||
accusatif | břitké | břitká | |||
génitif | břitkých | ||||
locatif | břitkých | ||||
datif | břitkým | ||||
instrumental | břitkými |
břitký \ˈbr̝ɪtkiː\ (comparatif : břitčí, superlatif : nejbřitčí)
Antonymes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.