brigádník

Tchèque

Étymologie

Dérivé de brigádní de brigade, de stage »), avec le suffixe -ík.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif brigádník brigádníci
Génitif brigádníka brigádní
Datif brigádníku
ou brigádníkovi
brigádníkům
Accusatif brigádníka brigádníky
Vocatif brigádníku brigádníci
Locatif brigádníku
ou brigádníkovi
brigádnících
Instrumental brigádníkem brigádníky

brigádník \br̩ɪgaːdɲiːk\ masculin animé (pour une femme, on dit : brigádnice)

  1. (Militaire) Membre d’une brigade.
    • Medici Giacomo, generál italský (* 1817 v Miláně — † 1882 v Římě). […] do r. 1859, kdy mu svěřil Garibaldi velení 2. pluku alpských myslivců; pak vstoupil jako brigádník do vojska sardinského, r. 1860 vyznamenal se při výpravě Garibaldiho na Sicilii a u Volturna.  (Ottův slovník naučný)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  2. Stagiaire, étudiant, le plus souvent citadin, qui va faire un travail saisonnier dans les champs.
    • Také tuto obětavost našich zemědělců je třeba vítati. K těm se i letos obětavě přidali dobrovolní brigádníci z měst a, jak jsem se rád dovídal, často se svou prací zasloužili také o prohloubení přátelských vztahů mezi městem a vesnicí.
      Toto sbližování je zapotřebí.
       (Edvard Beneš, Přátelství města a vesnice je zapotřebí pro celý náš stát, 1947)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

  • brigádnický

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.