děkovný

Tchèque

Étymologie

Dérivé de děkovat, avec le suffixe -ný.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif děkovný děkovná děkovné
vocatif děkovný děkovná děkovné
accusatif děkovného děkovný děkovnou děkovné
génitif děkovného děkovné děkovného
locatif děkovném děkovné děkovném
datif děkovnému děkovné děkovnému
instrumental děkovným děkovnou děkovným
pluriel nominatif děkovní děkovné děkovná
vocatif děkovní děkovné děkovná
accusatif děkovné děkovná
génitif děkovných
locatif děkovných
datif děkovným
instrumental děkovnými

děkovný \ˈɟɛkovniː\ masculin

  1. De remerciement.
    • Děkovná řeč, discours de remerciment.
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.