dělník
Tchèque
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | dělník | dělníci ou dělníkové |
| Génitif | dělníka | dělníků |
| Datif | dělníkovi ou dělníku |
dělníkům |
| Accusatif | dělníka | dělníky |
| Vocatif | dělníku | dělníci ou dělníkové |
| Locatif | dělníkovi ou dělníku |
dělnících |
| Instrumental | dělníkem | dělníky |
dělník \ɟɛlɲiːk\ masculin animé (pour une femme, on dit : dělnice)
- Ouvrier.
Dělníci nespokojení s pracovními podmínkami vstoupili do stávky.
- Les ouvriers mécontents de leurs conditions de travail se sont mis en grève.
Nositeli vhodného třídního původu měly být podle teorie děti dělníků a členů zemědělských družstev a členů komunistické strany.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Quasi-synonymes
- pracovník, travailleur
- zaměstnanec, employé
Apparentés étymologiques
- dělat, faire
Prononciation
- tchèque : écouter « dělník [ɟɛlɲiːk] »
Voir aussi
- dělník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.