drahocenný
Tchèque
Étymologie
- Composé de drahý (« cher ») et de cenný (« précieux »), apparenté au polonais drogocenny, au russe драгоценный, dragocennyï, à l’ukrainien дорогоцінний, dorohocinnyi.
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | drahocenný | drahocenná | drahocenné | |
| vocatif | drahocenný | drahocenná | drahocenné | ||
| accusatif | drahocenného | drahocenný | drahocennou | drahocenné | |
| génitif | drahocenného | drahocenné | drahocenného | ||
| locatif | drahocenném | drahocenné | drahocenném | ||
| datif | drahocennému | drahocenné | drahocennému | ||
| instrumental | drahocenným | drahocennou | drahocenným | ||
| pluriel | nominatif | drahocenní | drahocenné | drahocenná | |
| vocatif | drahocenní | drahocenné | drahocenná | ||
| accusatif | drahocenné | drahocenná | |||
| génitif | drahocenných | ||||
| locatif | drahocenných | ||||
| datif | drahocenným | ||||
| instrumental | drahocennými | ||||
drahocenný \draɦɔt͡sɛniː\ (comparatif : drahocennější, superlatif : nejdrahocennější)
- Précieux.
Doufáme, že nikdo neopomine tuto knížku jakožto starobylý a drahocenný pozůstatek staré literatury české sobě opatřiti, kterážto za velmi levnou cenu (tuším 24 kr. stř.) se prodává.
— (Karel Havlíček Borovský, Články z Národních novin, 1849)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Antonymes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.