hořekující
Tchèque
Étymologie
- Participe présent de hořekovat (« lamenter »).
Forme de verbe
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | hořekující | |||
| vocatif | hořekující | ||||
| accusatif | hořekujícího | hořekující | |||
| génitif | hořekujícího | hořekující | hořekujícího | ||
| locatif | hořekujícím | hořekující | hořekujícím | ||
| datif | hořekujícímu | hořekující | hořekujícímu | ||
| instrumental | hořekujícím | hořekující | hořekujícím | ||
| pluriel | nominatif | hořekující | |||
| vocatif | hořekující | ||||
| accusatif | hořekující | ||||
| génitif | hořekujících | ||||
| locatif | hořekujících | ||||
| datif | hořekujícím | ||||
| instrumental | hořekujícími | ||||
hořekující \Prononciation ?\
- Lamentant, se lamentant, en lamentation.
Noviny informovaly, že „za pohovkou“ v domě amerického občana a bývalého leteckého důstojníka Martina Kobera ve městě Buffalo byl nalezen stočený obraz hořekující Panny Marie od Michelangela Buonarrotiho.
— (Minulý týden)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.