hubený

Tchèque

Étymologie
Participe passif de hubit.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif hubený hubená hubené
vocatif hubený hubená hubené
accusatif hubeného hubený hubenou hubené
génitif hubeného hubené hubeného
locatif hubeném hubené hubeném
datif hubenému hubené hubenému
instrumental hubeným hubenou hubeným
pluriel nominatif hubení hubené hubená
vocatif hubení hubené hubená
accusatif hubené hubená
génitif hubených
locatif hubených
datif hubeným
instrumental hubenými

hubený \ɦʊbɛniː\ (comparatif : hubenější, superlatif : nejhubenější)

  1. Maigre, sec, pas gros.
    • hubený jako chrt ; jak lunt.
      maigre comme un clou.
    • Byl hubený, vysoký, ramenatý a mírně přihrbený, celkově budil dojem atleta, který zběhl na studia.
      il était maigre, grand, large d'épaules, etc
  2. (Sens figuré) Maigre, pas important.
    • hubený výdělek.
      un maigre revenu.

Antonymes

Dérivés
  • hubeně

Références
  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.