jmenný
Tchèque
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | jmenný | jmenná | jmenné | |
| vocatif | jmenný | jmenná | jmenné | ||
| accusatif | jmenného | jmenný | jmennou | jmenné | |
| génitif | jmenného | jmenné | jmenného | ||
| locatif | jmenném | jmenné | jmenném | ||
| datif | jmennému | jmenné | jmennému | ||
| instrumental | jmenným | jmennou | jmenným | ||
| pluriel | nominatif | jmenní | jmenné | jmenná | |
| vocatif | jmenní | jmenné | jmenná | ||
| accusatif | jmenné | jmenná | |||
| génitif | jmenných | ||||
| locatif | jmenných | ||||
| datif | jmenným | ||||
| instrumental | jmennými | ||||
jmenný \jmɛniː\
- Nominal, de nom.
- Jmenný seznam, liste de noms, liste nominale.
Dérivés
- bezejmenný (« anonyme, sans nom »)
- stejnojmenný (« homonyme »)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.