kající
Tchèque
Étymologie
- Participe présent adjectivé de kát (« repentir »).
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | kající | |||
| vocatif | kající | ||||
| accusatif | kajícího | kající | |||
| génitif | kajícího | kající | kajícího | ||
| locatif | kajícím | kající | kajícím | ||
| datif | kajícímu | kající | kajícímu | ||
| instrumental | kajícím | kající | kajícím | ||
| pluriel | nominatif | kající | |||
| vocatif | kající | ||||
| accusatif | kající | ||||
| génitif | kajících | ||||
| locatif | kajících | ||||
| datif | kajícím | ||||
| instrumental | kajícími | ||||
kající \Prononciation ?\
Dérivés
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.