kloboučník

Tchèque

Étymologie

De klobouk chapeau »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kloboučník kloboučníci
ou kloboučníkové
Génitif kloboučníka klobouční
Datif kloboučníkovi
ou kloboučníku
kloboučníkům
Accusatif kloboučníka kloboučníky
Vocatif kloboučníku kloboučníci
ou kloboučníkové
Locatif kloboučníkovi
ou kloboučníku
kloboučnících
Instrumental kloboučníkem kloboučníky

kloboučník \klɔbɔʊ̯t͡ʃɲiːk\ masculin animé (pour une femme, on dit : kloboučnice)

  1. Chapelier.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Dérivés

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.