kloboučnický
Tchèque
Étymologie
- Dérivé de kloboučník (« chapelier »), avec le suffixe -ský.
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | kloboučnický | kloboučnická | kloboučnické | |
| vocatif | kloboučnický | kloboučnická | kloboučnické | ||
| accusatif | kloboučnického | kloboučnický | kloboučnickou | kloboučnické | |
| génitif | kloboučnického | kloboučnické | kloboučnického | ||
| locatif | kloboučnickém | kloboučnické | kloboučnickém | ||
| datif | kloboučnickému | kloboučnické | kloboučnickému | ||
| instrumental | kloboučnickým | kloboučnickou | kloboučnickým | ||
| pluriel | nominatif | kloboučničtí | kloboučnické | kloboučnická | |
| vocatif | kloboučničtí | kloboučnické | kloboučnická | ||
| accusatif | kloboučnické | kloboučnická | |||
| génitif | kloboučnických | ||||
| locatif | kloboučnických | ||||
| datif | kloboučnickým | ||||
| instrumental | kloboučnickými | ||||
kloboučnický \Prononciation ?\
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.