kolektivní
Tchèque
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | kolektivní | |||
| vocatif | kolektivní | ||||
| accusatif | kolektivního | kolektivní | |||
| génitif | kolektivního | kolektivní | kolektivního | ||
| locatif | kolektivním | kolektivní | kolektivním | ||
| datif | kolektivnímu | kolektivní | kolektivnímu | ||
| instrumental | kolektivním | kolektivní | kolektivním | ||
| pluriel | nominatif | kolektivní | |||
| vocatif | kolektivní | ||||
| accusatif | kolektivní | ||||
| génitif | kolektivních | ||||
| locatif | kolektivních | ||||
| datif | kolektivním | ||||
| instrumental | kolektivními | ||||
kolektivní \ˈkolɛkcɪvɲiː\ (comparatif : kolektivnější, superlatif : nejkolektivnější)
- Collectif.
Kolektivní vina.
- Faute collective.
Synonymes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.