nájemní

Tchèque

Étymologie

De nájem loyer, location ») avec le préfixe suffixe -ní. Voir nájemný.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif nájemní
vocatif nájemní
accusatif nájemního nájemní
génitif nájemního nájemní nájemního
locatif nájemním nájemní nájemním
datif nájemnímu nájemní nájemnímu
instrumental nájemním nájemní nájemním
pluriel nominatif nájemní
vocatif nájemní
accusatif nájemní
génitif nájemních
locatif nájemních
datif nájemním
instrumental nájemními

nájemní \ˈnaːjɛmɲiː\

  1. Locatif, de loyer, de location.
    • Nájem je typ závazku, který vznikne uzavřením nájemní smlouvy. V ní se pronajímatel a nájemce dohodnou na tom, že nájemce může po dohodnutou dobu a za úplatu (nájemné) používat určitou konkrétní věc, která patří pronajímateli, či z ní brát užitky.
      La location est un type d'engagement issu d'un contrat locatif. Etc.

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.