obruč
Slovaque
Étymologie
- → voir obruč en tchèque.
Nom commun
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | obruč | obruče |
Génitif | obruče | obručí |
Datif | obruči | obručiam |
Accusatif | obruč | obruče |
Locatif | obruči | obručiach |
Instrumental | obručou | obručami |
obruč \ˈɔ.brut͡ʃ\ féminin
Diminutifs
Dérivés
- obručový, de cerceau
Références
- obruč dans les dictionnaires de l’Institut de linguistique Ľudovít Štúr
Tchèque
Étymologie
Nom commun
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | obruč | obruče |
Génitif | obruče | obručí |
Datif | obruči | obručím |
Accusatif | obruč | obruče |
Vocatif | obruči | obruče |
Locatif | obruči | obručích |
Instrumental | obručí | obručemi |
obruč \ɔbrʊt͡ʃ\ féminin
- Cerceau, grand anneau.
- Cerceau d’un tonneau.
- železná obruč na sudech, cerceau de fer du tonneau.
- Cerceau d’une robe bouffante.
široké sukně na obručích.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- (Sport) Cerceau.
Dorostenky cvičí s obručemi.
- les jeunes sportives s’entrainent au cerceau.
- Cerceau d’un tonneau.
- Jante, anneau protégeant la roue (sans chambre à air).
Obruče z gumy se staly koncem 19. století součástí prvních jízdních kol i silničních motorových vozidel. Postupně byly ale vytlačeny pneumatikou.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Dérivés
- obručový
- obroučka (monture de lunette)
Voir aussi
- obruč sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.