obvyklý

Tchèque

Étymologie
De ob- et du même radical *vyk que z-vyk, ná-vyk.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif obvyklý obvyklá obvyklé
vocatif obvyklý obvyklá obvyklé
accusatif obvyklého obvyklý obvyklou obvyklé
génitif obvyklého obvyklé obvyklého
locatif obvyklém obvyklé obvyklém
datif obvyklému obvyklé obvyklému
instrumental obvyklým obvyklou obvyklým
pluriel nominatif obvyklí obvyklé obvyklá
vocatif obvyklí obvyklé obvyklá
accusatif obvyklé obvyklá
génitif obvyklých
locatif obvyklých
datif obvyklým
instrumental obvyklými

obvyklý \Prononciation ?\ (comparatif : obvyklejší, superlatif : nejobvyklejší)

  1. Habituel, accoutumé, commun, usuel, courant.
    • Nejobvyklejší omyly.
      les erreurs les plus courantes.
    • Je řada způsobů, jak se člověk může stát celebritou: vyniknutím ve své profesi, dlouhodobým úsilím a celoživotním mistrovstvím ve svém oboru, získáním nějakého elitního ocenění, získání nějaké prestižní ceny, sportovním úspěchem, překonáním nějakého rekordu, nějakým neobvyklým (např. hrdinským) činem ale též skandálem, z titulu své vysoce exponované funkce, nebo prostě velkým výskytem v masových médiích.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

Prononciation

Références
  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.