odpočatý
Tchèque
Étymologie
- Voir odpočinutý (« reposé »).
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | odpočatý | odpočatá | odpočaté | |
| vocatif | odpočatý | odpočatá | odpočaté | ||
| accusatif | odpočatého | odpočatý | odpočatou | odpočaté | |
| génitif | odpočatého | odpočaté | odpočatého | ||
| locatif | odpočatém | odpočaté | odpočatém | ||
| datif | odpočatému | odpočaté | odpočatému | ||
| instrumental | odpočatým | odpočatou | odpočatým | ||
| pluriel | nominatif | odpočatí | odpočaté | odpočatá | |
| vocatif | odpočatí | odpočaté | odpočatá | ||
| accusatif | odpočaté | odpočatá | |||
| génitif | odpočatých | ||||
| locatif | odpočatých | ||||
| datif | odpočatým | ||||
| instrumental | odpočatými | ||||
odpočatý \ˈotpot͡ʃatiː\
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.