orgán

Voir aussi : Organ, organ, òrgan

Tchèque

Étymologie

Via l'allemand Organ, du latin organum.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif orgán orgány
Génitif orgánu orgánů
Datif orgánu orgánům
Accusatif orgán orgány
Vocatif orgáne orgány
Locatif orgánu orgánech
Instrumental orgánem orgány

orgán \ɔrɡaːn\ masculin

  1. (Anatomie) Organe.
    • orgány dutiny břišní.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
    1. Ellipse de pohlavní orgán → voir pohlavní, sexe, synonyme : přirození.
  2. (Politique) Organe.
    • Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.  (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky. Hlava první, čl. 2, odst. 1. Sbírka zákonů 1993, částka 1. s. 7.)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

  • orgánový

Apparentés étymologiques

Voir aussi

  • orgán sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.