příjemce

De přijmout, přijímat (« recevoir »).

příjemce \pr̝̊iːjɛmt͡sɛ\ masculin animé (pour une femme, on dit : příjemkyně)

1. Receveur, récipiendaire, celui qui reçoit quelque chose.
   • Při léčbě je uplatňována zásada anonymity mezi dárcem a příjemcem.

     … entre le donneur et le receveur.

• dárce (« donneur »)

• přijímatel

• host (« personne qui est reçue »)

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage