povinný

Slovaque

Étymologie
Voir povinný.

Adjectif

Nombre Cas Masculin Neutre Féminin
Animé Inanimé
Singulier Nominatif povinný povinné povinná
Génitif povinného povinnej
Datif povinnému povinnej
Accusatif povinného povinný povinné povinnú
Locatif povinnom povinnej
Instrumental povinným povinnou
Pluriel Nominatif povinní povinné
Génitif povinných
Datif povinným
Accusatif povinných povinné
Locatif povinných
Instrumental povinnými

povinný \ˈpɔ.vɪn.niː\

  1. Obligatoire.

Antonymes
  • dobrovoľný
  • nepovinný

Dérivés
  • povinnosť

Tchèque

Étymologie
Dérivé de povinen, avec le suffixe -ý.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif povinný povinná povinné
vocatif povinný povinná povinné
accusatif povinného povinný povinnou povinné
génitif povinného povinné povinného
locatif povinném povinné povinném
datif povinnému povinné povinnému
instrumental povinným povinnou povinným
pluriel nominatif povinní povinné povinná
vocatif povinní povinné povinná
accusatif povinné povinná
génitif povinných
locatif povinných
datif povinným
instrumental povinnými

povinný \ˈpɔ.vɪn.niː\

  1. Obligatoire, obligé.
    • Povinná školná docházka.
      École obligatoire.
    • V případě nesplnění povinných předmětů vám automaticky ukončíme studium.
      Si vous échouez aux matières obligatoires, nous mettrons automatiquement un terme à vos études.

Antonymes

Dérivés

Références
  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.