religiózní

Tchèque

Étymologie

Du latin religiosus avec le suffixe -ní.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif religiózní
vocatif religiózní
accusatif religiózního religiózní
génitif religiózního religiózní religiózního
locatif religiózním religiózní religiózním
datif religióznímu religiózní religióznímu
instrumental religiózním religiózní religiózním
pluriel nominatif religiózní
vocatif religiózní
accusatif religiózní
génitif religiózních
locatif religiózních
datif religiózním
instrumental religiózními

religiózní \ˈrɛlɪɡɪjoːzɲiː\ (comparatif : religióznější, superlatif : nejreligióznější)

  1. (Littéraire) Religieux.
    • Právě v poslední době vynořily se různé úkazy náboženské a kultické, jež zasluhují pozornosti exaktní vědy náboženské. Ačkoliv zajisté jejím hlavním úkolem je studovati religiózní jevy národů dávno vymřelých, přece i živá přítomnost může poskytnouti modernímu (podtrhl dr. Blahouš) badateli různé poznatky, které mutatis mutandis vrhnou jisté světlo na dávnověké kulty přístupné pouze dohadům.  (Karel Čapek, Továrna na absolutno)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Apparentés étymologiques

Références

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.