rodit
Breton
Forme de verbe
rodit \ˈroː.dit\
- Deuxième personne du pluriel du présent de l’indicatif du verbe rodal.
- Deuxième personne du pluriel de l’impératif de rodal.
Tchèque
Verbe
rodit \Prononciation ?\ imperfectif (voir la conjugaison)
Dérivés
- narodit se (naitre)
- národ
- národnost
- národopis
- národopisec
- národopisný
- narození
- narozeniny
- obrodit
- obrozenec
- obrození
- odrodilec
- odrodit se
- odrůda
- porod
- porodit (accoucher)
- porodnost
- porodní
- porodník
- přerod
- přerodit se
- příroda
- přírodopis
- přírodopisec
- přírodopisný
- přírodověda
- přírodovědec
- přírodovědný
- přirozenost
- přirozený
- prvorozený (premier-né)
- rodák
- rodácký
- rodič
- rodící
- rodička
- rodičovství
- rodidla
- rodilý
- rodina
- rodinný
- rodiště
- rodný
- rodokmen
- rodopis
- rodopisec
- rodopisný
- rodový
- rozený (né)
- sourodý
- sourozenec
- úroda
- urodit se
- úrodnost
- urozený
- urozenost
- zrodit
- zrození
- zrozený
- zrod
- zárodek
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.