rozčilený
Tchèque
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | rozčilený | rozčilená | rozčilené | |
| vocatif | rozčilený | rozčilená | rozčilené | ||
| accusatif | rozčileného | rozčilený | rozčilenou | rozčilené | |
| génitif | rozčileného | rozčilené | rozčileného | ||
| locatif | rozčileném | rozčilené | rozčileném | ||
| datif | rozčilenému | rozčilené | rozčilenému | ||
| instrumental | rozčileným | rozčilenou | rozčileným | ||
| pluriel | nominatif | rozčilení | rozčilené | rozčilená | |
| vocatif | rozčilení | rozčilené | rozčilená | ||
| accusatif | rozčilené | rozčilená | |||
| génitif | rozčilených | ||||
| locatif | rozčilených | ||||
| datif | rozčileným | ||||
| instrumental | rozčilenými | ||||
rozčilený \ˈrost͡ʃɪlɛniː\ (comparatif : rozčilenější, superlatif : nejrozčilenější)
- Variante de rozčílený.
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.