smluvní
Tchèque
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | smluvní | |||
| vocatif | smluvní | ||||
| accusatif | smluvního | smluvní | |||
| génitif | smluvního | smluvní | smluvního | ||
| locatif | smluvním | smluvní | smluvním | ||
| datif | smluvnímu | smluvní | smluvnímu | ||
| instrumental | smluvním | smluvní | smluvním | ||
| pluriel | nominatif | smluvní | |||
| vocatif | smluvní | ||||
| accusatif | smluvní | ||||
| génitif | smluvních | ||||
| locatif | smluvních | ||||
| datif | smluvním | ||||
| instrumental | smluvními | ||||
smluvní \ˈsm̩luvɲiː\
- (Droit) Contractuel, de contrat.
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.