spolkový
Tchèque
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | spolkový | spolková | spolkové | |
| vocatif | spolkový | spolková | spolkové | ||
| accusatif | spolkového | spolkový | spolkovou | spolkové | |
| génitif | spolkového | spolkové | spolkového | ||
| locatif | spolkovém | spolkové | spolkovém | ||
| datif | spolkovému | spolkové | spolkovému | ||
| instrumental | spolkovým | spolkovou | spolkovým | ||
| pluriel | nominatif | spolkoví | spolkové | spolková | |
| vocatif | spolkoví | spolkové | spolková | ||
| accusatif | spolkové | spolková | |||
| génitif | spolkových | ||||
| locatif | spolkových | ||||
| datif | spolkovým | ||||
| instrumental | spolkovými | ||||
spolkový \ˈspolkoviː\
- Fédéral.
- Spolková republika Německo, République fédérale d’Allemagne.
- spolkový kancléř, le chancelier allemand.
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons – Attribution – Partage à l’identique. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.